Lukáš 2 CSP

1. Stalo se v oněch dnech, že vyšlo nařízení od císaře Augusta, aby byl po celém obydleném světě proveden soupis obyvatelstva.

2. Tento soupis se konal před tím soupisem, který byl proveden, když v Sýrii vládl Quirinius.

3. I šli všichni dát se zapsat, každý do svého města.

4. Také Josef vyšel z Galileje, z města Nazareta, do Judska, do města Davidova, které se nazývá Betlém, neboť byl z domu a rodu Davidova,

5. aby se dal zapsat s Marií, svou snoubenkou, která byla těhotná.

6. Stalo se, když tam byli, že se naplnily dny, aby porodila.

7. I porodila svého syna, toho prvorozeného, zavinula ho do plenek a položila do jeslí, protože pro ně nebylo místo v útulku pro pocestné.

8. V téže krajině byli pastýři, kteří pobývali venku a v noci drželi hlídky nad svým stádem.

9. A [hle,] postavil se k nim Pánův anděl a Pánova sláva je ozářila; i zmocnil se jich veliký strach.

10. Anděl jim řekl: “Nebojte se. Hle, zvěstuji vám dobrou zprávu o veliké radosti, která bude pro všechen lid,

11. že se vám dnes narodil Zachránce, který je Kristus Pán, v městě Davidově.

12. Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko zavinuté do plenek a ležící v jeslích.”

13. A náhlese s andělem objevilo množství nebeského vojska chválícího Boha a říkajícího:

14. “Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi Božího zalíbení.”

15. A stalo se, že jakmile od nich andělé odešli do nebe, začali si pastýři mezi sebou říkat: “Pojďme tedy až do Betléma a podívejme se na to, co se tam stalo, co nám Pán oznámil.”

16. Pospíšili si tam a nalezli Marii i Josefa a děťátko, které leželo v jeslích.

17. Když je spatřili, oznámili slovo, které jim bylo o tom dítěti řečeno.

18. A všichni, kdo to uslyšeli, užasli nad tím, co jim pastýři řekli.

19. Marie však toto všechno uchovávala ve svém srdci a rozvažovala o tom.

20. Pastýři se pak navrátili, oslavujíce a chválíce Boha za všechno, co uslyšeli a uviděli, jak jim to bylo řečeno.

21. Když se naplnilo osm dní, aby byl obřezán, dali mu jméno Ježíš; byl tak pojmenován od anděla před svým početím v lůně.

22. A když se naplnily dny jejich očišťování podle Mojžíšova zákona, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili před Pána,

23. jak je napsáno v Pánově zákoně: "Každý mužského pohlaví, který otevírá lůno, bude nazván svatý Pánu",

24. a aby dali oběť podle toho, co je řečeno v Pánově zákoně, "párek hrdliček nebo dvě holoubata".

25. A hle, v Jeruzalémě byl člověk, který se jmenoval Simeon. Byl to člověk spravedlivý a zbožný, očekávající potěšení Izraele, a Duch Svatý byl na něm.

26. Jemu bylo Duchem Svatým zjeveno, že nespatří smrt, dokud neuvidí Pánova Mesiáše.

27. Ten přišel v Duchu do chrámu. Když rodiče přinesli chlapce Ježíše, aby s ním učinili podle obyčeje Zákona,

28. on si ho vzal do náručí, vzdal chválu, dobrořečil Bohu a řekl:

29. “Nyní, Panovníku, podle svého výroku propouštíš svého otroka v pokoji,

30. neboť mé oči spatřily tvou záchranu,

31. kterou jsi připravil před tváří všech lidí,

32. světlo ke zjevení národům a slávu tvého lidu Izraele.”

33. Jeho otec a matka se podivovali nad tím, co bylo o něm mluveno.

34. Simeon jim požehnal a řekl Marii, jeho matce: “Hle, on je určen k pádu a povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, jemuž bude odpíráno --

35. i tvou vlastní duší pronikne meč -- aby bylo zjeveno myšlení mnohých srdcí.”

36. A byla tam prorokyně Anna, dcera Fanuelova, z kmene Ašerova. Ta již byla velmi pokročilého věku; s mužem žila sedm let od svého panenství

37. a vdovou byla až do svých osmdesáti čtyř let. Neopouštěla chrám, postya prosbami sloužila Bohu dnem i nocí.

38. A v té hodině přistoupila, děkovala Bohu a říkala o něm všem, kteří očekávali vykoupení Jeruzaléma.

39. A když vykonali všechno podle Pánova zákona, vrátili se do Galileje do svého města Nazareta.

40. Dítě pak rostlo a sílilo naplňováno moudrostí a Boží milost byla s ním.

41. Jeho rodiče chodívali každý rok do Jeruzaléma na svátek velikonoc.

42. Také když mu bylo dvanáct let, vystupovali [do Jeruzaléma], jak bylo o této slavnosti zvykem.

43. A když se po dokonání těch dnů vraceli domů, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě, aniž to jeho rodiče zpozorovali.

44. Protože se domnívali, že je ve skupině poutníků, ušli den cesty a hledali ho mezi příbuznými a známými.

45. A když ho nenalezli, vrátili se do Jeruzaléma a hledali ho.

46. I stalo se, že ho po třech dnech nalezli v chrámě, jak sedí uprostřed učitelů, naslouchá jim a vyptává se jich.

47. Všichni, kteří ho slyšeli, žasli nad jeho rozumností a odpověďmi.

48. Když ho rodiče spatřili, zhrozili se a jeho matka mu řekla: “Synu, co jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec a já jsme tě s úzkostí hledali.”

49. A on jim řekl: “Jak to, že jste mne hledali? Nevěděli jste, že musím být ve věcech svého Otce?”

50. Ale oni neporozuměli tomu slovu, které jim pověděl.

51. I sestoupil s nimi, přišel do Nazareta a byl jim poddán. Jeho matka pečlivě uchovávala všechna [tato] slova ve svém srdci.

52. A Ježíš prospíval v moudrosti a v tělesném růstu a v přízni u Boha i u lidí.