Lukáš 23 BKR

1. Tehdy povstavši všecko to množství jich, vedli jej ku Pilátovi.

2. A počali naň žalovati, řkouce: Tohoto jsme nalezli, an převrací lid, a brání daně dávati císaři, pravě se býti Kristem králem.

3. Pilát pak otázal se ho, řka: Ty-li jsi král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.

4. I dí Pilát k předním kněžím a k zástupům: Žádné viny nenalézám na tomto člověku.

5. Oni pak více se rozmáhali v křiku, řkouce: Bouříť lid, uče po všem Judstvu, počav od Galilee až sem.

6. Tedy Pilát uslyšav o Galilei, otázal se, byl-li by člověk Galilejský.

7. A když zvěděl, že by byl z panství Herodesova, poslal jej k Herodesovi, kterýž také v Jeruzalémě byl v ty dni.

8. Herodes pak uzřev Ježíše, zradoval se velmi. Nebo dávno žádal viděti jej, protože mnoho o něm slýchal, a nadál se, že nějaký div od něho učiněný uzří.

9. I tázal se ho mnohými řečmi, ale on jemu nic neodpovídal.

10. Stáli pak tu přední kněží a zákoníci, tuze na něj žalujíce.

11. A pohrdna jím Herodes s svým rytířstvem, a naposmívav se jemu, oblékl jej v roucho bílé, i odeslal zase ku Pilátovi.

12. I učiněni jsou přátelé Herodes s Pilátem v ten den. Nebo před tím nepřátelé byli vespolek.

13. Pilát pak svolav přední kněží a úřadné osoby i lid,

14. Řekl k nim: Dali jste mi toho člověka, jako by lid odvracel po sobě, a aj, já před vámi vyptávaje se ho, žádné viny jsem nenalezl na tom člověku ve všem tom, což vy na něj žalujete.

15. Ano ani Herodes; nebo odeslal jsem vás k němu, a aj, nic hodného smrti nestalo se jemu.

16. Protož potresce ho, propustím jej.

17. Musíval pak propouštěti jim v svátek jednoho vězně.

18. Protož zkřikli spolu všecko množství, řkouce: Zahlaď tohoto, a propusť nám Barabbáše.

19. Kterýž byl pro svádu nějakou v městě učiněnou a pro vraždu vsazen do žaláře.

20. Tedy Pilát opět mluvil k nim, chtěje propustiti Ježíše.

21. A oni vždy volali, řkouce: Ukřižuj ho, ukřižuj!

22. A on po třetí řekl k nim: Což jest pak zlého učinil tento? Jáť žádné příčiny smrti nenalézám na něm. Protož potresce ho, propustím.

23. Oni pak předce dotírali na něj křikem velikým, žádajíce, aby byl ukřižován. A rozmáhali se hlasové jejich a předních kněží.

24. Pilát pak přisoudil, aby se naplnila žádost jejich.

25. I propustil jim toho, kterýž pro bouřku a vraždu vsazen byl do žaláře, za něhož prosili, ale Ježíše vydal k vůli jejich.

26. A když jej vedli, chytivše Šimona nějakého Cyrenenského, jdoucího s pole, vložili na něj kříž, aby jej nesl za Ježíšem.

27. I šlo za ním veliké množství lidu i žen, kteréžto plakaly a kvílily ho.

28. A obrátiv se k nim Ježíš, dí: Dcery Jeruzalémské, neplačtež nade mnou, ale raději samy nad sebou plačte a nad svými dětmi.

29. Nebo aj, přijdou dnové, v nichžto řeknou: Blahoslavené neplodné, a břicha, kteráž nerodila, a prsy, kteréž nekrmily.

30. Tehdyť počnou říci k horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikrejte nás!

31. Nebo poněvadž na zeleném dřevě toto se děje, i co pak bude na suchém?

32. Vedeni pak byli s ním i jiní dva zločinci, aby spolu s ním byli ukřižováni.

33. A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici.

34. Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A rozdělivše roucho jeho, metali o ně los.

35. I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata s nimi, řkouce: Jinýmť jest spomáhal, nechať nyní pomůže sám sobě, jestliže on jest Kristus, ten Boží zvolený.

36. Posmívali se také jemu žoldnéři, přistupujíce a octa podávajíce jemu,

37. A řkouce: Jsi-li ty ten král Židovský, spomoziž sám sobě.

38. A byl také i nápis napsaný nad ním, literami Řeckými a Latinskými a Židovskými: Tento jest král Židovský.

39. Jeden pak z těch zločinců, kteříž s ním viseli, rouhal se jemu, řka: Jsi-li ty Kristus, spomoziž sobě i nám.

40. A odpověděv druhý, trestal ho, řka: Ty se ani Boha nebojíš, ješto jsi v témž odsouzení?

41. Myť zajisté spravedlivě trpíme, nebo hodnou pomstu za skutky naše béřeme, ale tento nic zlého neučinil.

42. I dí Ježíšovi: Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého.

43. I řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji.

44. A bylo okolo hodiny šesté. I stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.

45. I zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se na poly.

46. A zvolav Ježíš hlasem velikým, řekl: Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého. A to pověděv, umřel.

47. A vida centurio, co se stalo, velebil Boha, řka: Jistě člověk tento spravedlivý byl.

48. A všickni zástupové, přítomní tomu divadlu, hledíce na to, co se dálo, tepouce prsy své, navracovali se.

49. Stáli pak všickni známí jeho zdaleka, i ženy, kteréž byly přišly za ním od Galilee, hledíce na to.

50. A aj, muž jménem Jozef, jeden z úřadu, muž dobrý a spravedlivý,

51. Kterýž byl nepovolil radě a skutku jejich, z Arimatie města Judského, kterýžto také očekával království Božího,

52. Ten přistoupiv ku Pilátovi, vyprosil tělo Ježíšovo,

53. A složiv je s kříže, obvinul v kment a pochoval je v hrobě vytesaném v skále, v kterémž ještě nebyl žádný pochován.

54. A byl den připravování, a sobota se začínala.

55. Šedše pak také za ním ženy, kteréž byly s Ježíšem přišly od Galilee, pohleděly na hrob, a kterak pochováno bylo tělo jeho.

56. Vrátivše se pak, připravily vonné věci a masti, ale v sobotu odpočinuly, podle přikázání.