Lukáš 23 CSP

1. Celé jejich shromáždění povstalo a odvedli jej k Pilátovi.

2. Začali ho obviňovat: “Tohoto člověka jsme nalezli, jak rozvrací náš národ, brání dávat daně císaři a říká, že sám je Mesiáš král.”

3. Pilát se ho otázal: “Ty jsi král Židů?” On mu odpověděl: “Ty říkáš.”

4. Pilát řekl velekněžím a zástupům: “Na tomto člověku nenalézám žádnou vinu.”

5. Ale oni naléhali a říkali: “Svým učením bouří lid po celém Judsku, začal v Galileji a přišel až sem.”

6. Jakmile to Pilát uslyšel, otázal se, zda ten člověk je Galilejský.

7. A když zjistil, že podléhá Herodově pravomoci, poslal ho k Herodovi, protože i on byl v těch dnech v Jeruzalémě.

8. Když Herodes Ježíše uviděl, velmi se zaradoval; neboť si ho už dlouho přál vidět, protože o něm [mnoho] slyšel, a doufal, že od něho uvidí nějaké znamení.

9. Kladl mu mnoho otázek, ale on mu na nic neodpověděl.

10. Stáli tam velekněží a učitelé Zákona a prudce ho obviňovali.

11. [I] Herodes jím se svými vojáky pohrdl, vysmál se mu, oblékl ho do nádherného roucha a poslal ho zpět k Pilátovi.

12. V ten den se Herodes a Pilát spolu spřátelili; předtím totiž žili ve vzájemném nepřátelství.

13. Pilát svolal velekněze, vůdce a lid

14. a řekl jim: “Přivedli jste mi tohoto člověka, že podněcuje lid ke vzpouře, a hle, když jsem ho před vámi vyslechl, nenalezl jsem na tomto člověku nic, z čeho jej obviňujete.

15. Ale ani Herodes ne, neboť ho poslal zpět k nám. A hle, neučinil nic, za co by zasluhoval smrt.

16. Jakmile ho tedy potrestám, propustím ho.”

17. [O svátcích jim totiž musel propouštět jednoho vězně.]

18. Ale všichni společně vykřikli: “Odstraň tohoto a propusť nám Barabáše!”

19. Ten byl uvržen do vězení pro jakousi vzpouru, vzniklou ve městě, a pro vraždu.

20. Pilát k nim znovu promluvil, neboť chtěl Ježíše propustit.

21. Oni však volali: “Ukřižuj, ukřižuj ho!”

22. Řekl jim potřetí: “Co tedy ten člověk udělal zlého? Žádný důvod pro trest smrti jsem u něj nenalezl. Potrestám ho tedy a propustím.”

23. Oni však naléhali velikým křikem a žádali, aby byl ukřižován; a křik jejich [a velekněží] sílil.

24. A tak se Pilát rozhodl jejich žádosti vyhovět.

25. Propustil toho, který byl pro vzpouru a vraždu uvržen do vězení a kterého žádali, Ježíše pak vydal jejich vůli.

26. A když ho odváděli, chytili nějakého Šimona z Kyrény, jdoucího z pole, a vložili na něho kříž, aby ho nesl za Ježíšem.

27. Za ním šlo veliké množství lidu a žen, které se bily v prsa a oplakávaly ho.

28. Ježíš se k nim obrátil a řekl: “Dcery jeruzalémské, nade mnou neplačte, spíše plačte nad sebou a nad svými dětmi.

29. Neboť hle, přicházejí dny, v nichž budou říkat: "Blahoslavené jsou neplodné, lůna, která nerodila, a prsy, které nekojily!"

30. Tehdy začnou "říkat horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikryjte nás!"

31. Protože dělajíli toto se zeleným stromem, co se stane se suchým?”

32. Byli s ním vedeni k popravě i jiní: dva zločinci.

33. A když přišli na místo, které se nazývá Lebka, ukřižovali tam jeho i ty zločince -- jednoho po pravici a druhého po levici.

34. [Ježíš říkal: “Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí.”] Když si dělili jeho šaty, hodili los.

35. Lid stál a díval se. I vůdci se mu vysmívali a říkali: “Jiné zachránil, ať zachrání sebe, jeli ten Kristus Boží, ten Vyvolený.”

36. Posmívali se mu i vojáci, kteří přistupovali a přinášeli mu ocet

37. a říkali: “Jsili ty ten král Židů, zachraň sám sebe.”

38. Byl nad ním i nápis [napsaný řeckými, latinskými a hebrejskými písmeny]: “Toto je král Židů.”

39. Jeden z pověšených zločinců ho urážel slovy: “Což ty nejsi Kristus? Zachraň sám sebe i nás!”

40. Ale druhý ho napomínal: “To se ani Boha nebojíš? Vždyť jsi stejně odsouzený.

41. A my spravedlivě, neboť dostáváme, co si zasluhujeme za své skutky, ale tento nic zlého neudělal.”

42. A říkal: “Ježíši, vzpomeň si na mne, až přijdeš do svého království.”

43. [Ježíš] mu řekl: “Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji.”

44. Bylo již okolo šesté hodiny; tu nastala tma po celé zemi až do deváté hodiny,

45. protože se zatmělo slunce. Opona svatyně se uprostřed roztrhla.

46. A Ježíš zvolal mocným hlasem: “Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha.” Když to řekl, vydechl naposled.

47. Když setník uviděl, co se stalo, slavil Boha řka: “Skutečně, tento člověk byl spravedlivý.”

48. A všechny ty zástupy, které se sešly na tuto podívanou, když uviděly, co se stalo, odcházely bijíce se do prsou.

49. Opodál stáli všichni jeho známí, i ženy, které ho doprovázely z Galileje, a viděli to.

50. A hle, muž jménem Josef, člen rady [a] muž dobrý a spravedlivý--

51. ten nesouhlasil s jejich rozhodnutím a činem -- z židovského města Arimatie, který [také sám] očekával Boží království.

52. Ten přišel k Pilátovi a vyžádal si Ježíšovo tělo.

53. Sňal je, zavinul do plátna a položil ho do hrobky vytesané ve skále, kde ještě nikdo nebyl pochován.

54. Byl den přípravy a nastávala sobota.

55. Ženy, které s ním přišly z Galileje, ho doprovodily; viděly hrob i to, jak bylo jeho tělo uloženo.

56. Pak se vrátily a připravily vonné látky a oleje. V sobotu podle přikázání zachovaly klid.