Marek 1 B21

1. Počátek evangelia o Ježíši Kristu, Božím Synu.

2. Jak je psáno u proroka Izaiáše: „Hle, posílám před tebou svého posla, aby připravil tvou cestu.“

3. „Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu pro Pána! Vyrovnejte jeho stezky!“

4. Tak přišel Jan, křtil na poušti a kázal křest pokání na odpuštění hříchů.

5. Vycházela k němu celá judská země i všichni Jeruzalémští, vyznávali své hříchy a on je křtil v řece Jordán.

6. Jan byl oblečen velbloudí srstí a koženým pásem kolem boků, jedl kobylky a lesní med.

7. Kázal: „Po mně přichází někdo silnější než já! Nejsem hoden ani sehnout se a rozvázat mu řemínek sandálu.

8. Já jsem vás křtil vodou, ale on vás bude křtít Duchem svatým.“

9. V těch dnech přišel Ježíš z galilejského Nazaretu a dal se od Jana pokřtít v Jordánu.

10. Když vystupoval z vody, ihned uviděl protržená nebesa a Ducha sestupujícího na něj jako holubice.

11. Z nebe zazněl hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, kterého jsem si oblíbil.“

12. Duch ho pak ihned vypudil na poušť.

13. Byl na poušti čtyřicet dní a pokoušel ho satan. Byl tam s divokou zvěří a sloužili mu andělé.

14. Poté, co byl Jan uvězněn, Ježíš přišel do Galileje a kázal Boží evangelium:

15. „Čas se naplnil – Boží království je blízko. Čiňte pokání a věřte evangeliu!“

16. Když se pak procházel podél Galilejského jezera, uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak házejí síť do vody (byli to totiž rybáři).

17. Ježíš jim řekl: „Pojďte za mnou a udělám z vás rybáře lidí!“

18. Ihned opustili sítě a šli za ním.

19. Poodešel dál a uviděl Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana, jak na lodi spravují sítě.

20. Ihned je zavolal a oni nechali svého otce Zebedea na lodi s nádeníky a odešli za ním.

21. Když potom přišli do Kafarnaum, vešel hned v sobotu do synagogy a učil.

22. Nad jeho učením tam jen žasli, protože je učil jako ten, kdo má zmocnění, a ne jako znalci Písma.

23. V jejich synagoze byl právě člověk posedlý nečistým duchem. Vykřikl:

24. „Ach, co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zničit? Vím, kdo jsi – ten Svatý Boží!“

25. „Zmlkni,“ okřikl ho Ježíš, „a vyjdi z něj!“

26. Nečistý duch tím mužem zalomcoval, hlasitě vykřikl a vyšel z něj.

27. Všichni byli tak ohromeni, že se začali ptát jeden druhého: „Co to má znamenat? Co je to za nové učení? Rozkazuje mocně i nečistým duchům a poslouchají ho!“

28. A zpráva o něm se ihned roznesla po celém galilejském kraji.

29. Když odešli ze synagogy, hned šli s Jakubem a Janem domů k Šimonovi a Ondřejovi.

30. Šimonova tchyně tam ležela v horečce, a tak mu o ní hned řekli.

31. Přistoupil, vzal ji za ruku a zvedl ji. Horečka ji opustila a ona je začala obsluhovat.

32. Večer po západu slunce k němu přinesli všechny nemocné a posedlé.

33. Celé město se seběhlo ke dveřím

34. a on uzdravil množství lidí trápených různými neduhy a vyhnal množství démonů. Démonům nedovoloval mluvit, protože ho znali.

35. Ráno vstal dlouho před rozedněním a šel ven. Odešel na opuštěné místo a tam se modlil.

36. Šimon a ostatní se ale pustili za ním.

37. Když ho našli, řekli mu: „Všichni tě hledají!“

38. On jim odpověděl: „Pojďme dál, do okolních městeček, abych kázal i tam. Vždyť proto jsem přišel.“

39. Kázal tedy v jejich synagogách po celé Galileji a vymítal démony.

40. Přišel k němu jeden malomocný a na kolenou ho prosil: „Kdybys jen chtěl, můžeš mě očistit!“

41. Naplněn soucitem, Ježíš vztáhl ruku a dotkl se ho se slovy: „Já to chci. Buď čistý!“

42. Malomocenství ho hned opustilo a byl čistý.

43. Ježíš ho pak ihned poslal pryč s přísným varováním:

44. „Dej pozor, abys nikomu nic neříkal. Jdi se ale ukázat knězi a obětuj za své očištění dar, který přikázal Mojžíš, na svědectví pro ně.“

45. On ale šel a začal hodně mluvit a rozhlašovat tu věc tak, že Ježíš už nemohl veřejně vejít do města, ale zůstával venku na opuštěných místech. A lidé se k němu scházeli odevšad.