Marek 12 CSP

1. A začal k nim mluvit v podobenstvích. “Jeden člověk vysadil vinici, obehnal zdí, vykopal jámu pro lis, vystavěl věž, pronajal ji vinařům a odcestoval.

2. V stanovený čas poslal k vinařům otroka, aby převzal od vinařů díl z úrody vinice.

3. Chytili ho, zbili a poslali s prázdnou.

4. Znovu k nim poslal jiného otroka a toho zranili na hlavě a potupili.

5. Poslal jiného, toho zabili; poslal i mnoho dalších, z nichž některé bili, jiné zabíjeli.

6. Měl ještě jednoho, [svého] milovaného syna. Naposled k nim poslal jeho a říkal: "Zastydí se před mým synem."

7. Ti vinaři si však řekli: "To je dědic. Pojďte, zabijme ho a dědictví bude naše."

8. A chytili ho, zabili a vyhodili ho ven z vinice.

9. Co tedy učiní pán vinice? Přijde, zahubí ty vinaře a vinici dá jiným.

10. Ani toto Písmo jste nečetli: "Kámen, který stavitelé po prozkoumání zavrhli, ten se stal hlavou úhlu.

11. Od Pána se to stalo a je to podivuhodné v našich očích"?”

12. Chtěli se ho zmocnit, ale báli se zástupu. Poznali totiž, že to podobenství řekl proti nim. I opustili ho a odešli.

13. Poslali k němu některé z farizeů a herodiánů, aby ho chytili za slovo.

14. Přišli a řekli mu: “Učiteli, víme, že jsi pravdivý a nedbáš na nikoho, neboť nebereš ohled na postavení člověka, ale v pravdě učíš cestě Boží. Je dovoleno dát daň císaři, nebo ne? Máme ji dát, či ji dát nemáme?”

15. On však znal jejich přetvářku a řekl jim: “Proč mne zkoušíte? Přineste mi denár, abych se podíval.”

16. Oni jej přinesli a Ježíš jim řekl: “Čí je ten obraz a nápis?” Oni mu řekli: “Císařův.”

17. Ježíš jim řekl: “Co je císařovo, odevzdejte císaři, a co je Boží, Bohu.” Velice se nad ním divili.

18. Přišli k němu saduceové, kteří říkají, že není vzkříšení, a ptali se ho:

19. “Učiteli, Mojžíš nám napsal, že zemřeli něčí bratr a zanechá ženu, ale nezanechá dítě, aby si tu ženu vzal za manželku jeho bratr a vzbudil svému bratru potomka.

20. Bylo sedm bratrů. První si vzal ženu, zemřel a nezanechal potomka.

21. I druhý si ji vzal, zemřel a nezanechal potomka; a třetí stejně tak.

22. Těch sedm bratrů nezanechalo potomka; poslední ze všech zemřela i ta žena.

23. [Když vstanou] při vzkříšení z mrtvých, komu z nich ta žena bude patřit? Vždyť všech sedm ji mělo za ženu.”

24. Ježíš jim říkal: “Nebloudíte právě proto, že neznáte Písma ani Boží moc?

25. Neboť když vstanou z mrtvých, nežení se ani se nevdávají, ale jsou jako andělé v nebesích.

26. O mrtvých pak, že vstávají, jste nečetli v Mojžíšově knize, jak mu "u keře" Bůh řekl: "Já jsem Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův"?

27. Není Bohem mrtvých, ale žijících. Velmi bloudíte!”

28. Tu přistoupil jeden z učitelů Zákona, který je uslyšel, jak se spolu dohadují. Když uviděl, že jim Ježíš dobře odpověděl, zeptal se ho: “Které přikázání je první ze všech?”

29. Ježíš odpověděl: “První je: "Slyš, Izraeli, Pán, náš Bůh, Pán jediný jest"

30. a "budeš milovat Pána, svého Boha, z celého svého srdce, z celé své duše, z celé své mysli a z celé své síly".

31. Druhé je toto: "Budeš milovat svého bližního jako sebe samého." Není jiné přikázání větší než tato.”

32. I řekl mu ten učitel Zákona: “Dobře, Učiteli, pravdivě jsi řekl, že je jediný a není jiného mimo něho

33. a milovat ho z celého srdce, z celého porozumění, z celé síly a milovat bližního jako sebe je větší než všechny celopaly a oběti.”

34. Když Ježíš uviděl, že odpověděl uváženě, řekl mu: “Nejsi daleko od Božího království.” A nikdo se ho již neodvažoval zeptat.

35. A když Ježíš odpověděl, začal vyučovat v chrámě: “Jak to, že učitelé Zákona říkají, že Kristus je syn Davidův?

36. Sám David řekl v Duchu Svatém: "Řekl Pán mému Pánu: Seď po mé pravici, dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou."

37. Sám David ho nazývá Pánem; jakpak je tedy jeho synem?” A velký zástup mu rád naslouchal.

38. Ve svém učení říkal: “Varujte se učitelů Zákona, kteří se chtějí procházet v dlouhých rouchách a být pozdravováni na tržištích

39. a chtějí přední sedadla v synagogách a přední místa na hostinách.

40. Vyjídají domy vdov a okázale se dlouho modlí; ti dostanou větší odsouzení.”

41. [Ježíš] se posadil proti pokladnici a pozoroval, jak zástup vhazuje do pokladnice měděné mince. A mnozí bohatí vhazovali hodně.

42. A přišla jedna chudá vdova a vhodila do ní dvě lepta, což je kvadrans.

43. Přivolal své učedníky a řekl jim: “Amen, pravím vám, že tato chudá vdova dala víc než všichni ostatní, kteří vhazovali do pokladnice.

44. Všichni totiž dali ze svého přebytku, tato však ze svého nedostatku dala vše, co měla, celé svoje živobytí.”