Matouš 14 CSP

1. V ten čas uslyšel tetrarcha Herodes pověst o Ježíšovi

2. a řekl svým sluhům: “To je Jan Křtitel. Vstal z mrtvých, a proto v něm působí tyto moci.”

3. Herodes se totiž zmocnil Jana, spoutal [ho] a uvrhl do vězení kvůli Herodiadě, ženě svého bratra Filipa,

4. neboť Jan mu říkal: “Není ti dovoleno ji mít.”

5. Herodes ho chtěl zabít, ale bál se lidu, protože ho pokládali za proroka.

6. Když však nastal den Herodových narozenin, zatančila dcera té Herodiady mezi hosty, a zalíbila se Herodovi,

7. takže jí s přísahou slíbil dát, o cokoli požádá.

8. Ona pak, navedena svou matkou, řekla: “Dej mi zde na míse hlavu Jana Křtitele.”

9. Král se zarmoutil, ale kvůli těm přísahám a spolustolovníkům poručil, aby [jí] byla dána;

10. dal tedy Jana ve vězení stít.

11. Jeho hlavu přinesli na míse a dali ji té dívce a ta ji donesla své matce.

12. I přišli jeho učedníci, vzali tělo a pohřbili je; pak šli a oznámili to Ježíšovi.

13. Jakmile to Ježíš uslyšel, odplul odtamtud v lodi do ústraní na opuštěné místo; ale zástupy o tom uslyšely a vydaly se z měst pěšky za ním.

14. Když vystoupil, uviděl veliký zástup, byl nad nimi hluboce pohnut a uzdravil jejich nemocné.

15. A když nastal večer, přistoupili k němu učedníci a řekli: “Toto místo je opuštěné a hodina již pokročila; propusť zástupy, ať odejdou do vesnic a nakoupí si jídlo.”

16. [Ježíš] jim řekl: “Nemusejí odejít; vy jim dejte najíst!”

17. Oni mu řekli: “Nemáme zde než pět chlebů a dvě ryby.”

18. On však řekl: “Přineste mi je sem!”

19. A poručil zástupům, aby se rozložily na trávě, vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, požehnal, rozlámal chleby a dal je učedníkům a učedníci zástupům.

20. Všichni jedli a nasytili se. A sebrali dvanáct plných nůší zbylých úlomků.

21. Těch, kdo jedli, bylo asi pět tisíc mužů, kromě žen a dětí.

22. A Ježíš hned přinutil [své] učedníky, aby nastoupili do lodi a jeli před ním na druhou stranu, než on propustí zástupy.

23. A když zástupy propustil, vystoupil na horu, aby se o samotě pomodlil. Když nastal večer, byl tam sám.

24. Loď již byla od země vzdálena mnoho stadií, zmítána vlnami, protože vítr vál proti ní.

25. O čtvrté noční hlídce šel [Ježíš] k nim, kráčeje po moři.

26. Když ho učedníci uviděli kráčet po moři, vyděsili se a řekli: “To je přízrak!” A strachem vykřikli.

27. [Ježíš] na ně hned promluvil: “Vzchopte se, já jsem to, nebojte se!”

28. Petr mu odpověděl: “Pane, jsili to ty, poruč mi, ať přijdu k tobě po vodě!”

29. On řekl: “Pojď!” Petr vystoupil z lodi, kráčel po vodě a přišel k Ježíšovi.

30. Ale když viděl [silný] vítr, dostal strach. Začal tonout a vykřikl: “Pane, zachraň mě!”

31. Ježíš hned vztáhl ruku, zachytil ho a řekl mu: “Malověrný, proč jsi zapochyboval?”

32. A když vstoupili na loď, vítr přestal.

33. Ti, kdo byli v lodi, se mu poklonili a řekli: “Opravdu jsi Boží Syn.”

34. Přeplavili se a dorazili k zemi u Genezaretu.

35. Jakmile ho muži z toho místa poznali, poslali zprávu do celého okolí. Přinesli k němu všechny nemocné

36. a prosili ho, aby se směli jen dotknout třásní jeho šatu; a všichni, kdo se dotkli, byli uzdraveni.