Matouš 25 B21

1. „Tehdy bude nebeské království podobné deseti družičkám, které vzaly své lampy a vyšly naproti ženichovi.

2. Pět z nich bylo rozumných a pět bláhových.

3. Ty bláhové si s sebou vzaly lampy, ale žádný olej.

4. Ty rozumné si kromě lamp vzaly také nádobky s olejem.

5. Když ženich dlouho nešel, začaly všechny podřimovat a usnuly.

6. O půlnoci se strhl křik: ‚Ženich je tu! Jděte mu naproti!‘

7. Všechny družičky vstaly a připravily si lampy.

8. Tehdy řekly ty bláhové těm rozumným: ‚Dejte nám trochu svého oleje, naše lampy hasnou.‘

9. Ty rozumné jim ale odpověděly: ‚Nebude ho dost pro nás všechny. Jděte si raději nakoupit k prodavačům.‘

10. Když odešly kupovat olej, přišel ženich a ty, které byly připravené, s ním šly na svatbu. A dveře se zavřely.

11. Když potom přišly ty zbylé družičky a říkaly: ‚Pane, pane, otevři nám!‘

12. odpověděl jim: ‚Amen, říkám vám, že vás neznám.‘

13. Proto bděte, vždyť neznáte den ani hodinu.“

14. „Je to, jako když si člověk při odchodu na cestu svolal své služebníky a svěřil jim svůj majetek.

15. Jednomu dal pět hřiven, dalšímu dvě a dalšímu jednu, každému podle jeho schopností, a odešel na cestu.

16. Ten, který dostal pět hřiven, ihned šel, nechal je vydělávat a získal jiných pět.

17. Podobně ten, který dostal dvě hřivny, získal jiné dvě.

18. Ten, který dostal jednu, ale šel, zakopal ji v zemi, a tak ukryl peníze svého pána.

19. Po dlouhé době se pán těch služebníků vrátil a účtoval s nimi.

20. Když přistoupil ten, který dostal pět hřiven, přinesl dalších pět hřiven a řekl: ‚Pane, dal jsi mi pět hřiven a podívej, získal jsem pět dalších.‘

21. Jeho pán mu řekl: ‚Výborně, dobrý a věrný služebníku! Byl jsi věrný v mále, svěřím ti mnoho. Sdílej radost svého pána.‘

22. Potom přistoupil ten, který dostal dvě hřivny, a řekl: ‚Pane, dal jsi mi dvě hřivny a podívej, získal jsem další dvě.‘

23. Jeho pán mu řekl: ‚Výborně, dobrý a věrný služebníku! Byl jsi věrný v mále, svěřím ti mnoho. Sdílej radost svého pána.‘

24. Potom přistoupil ten, který dostal jednu hřivnu, a řekl: ‚Pane, věděl jsem, že jsi přísný člověk, že sklízíš, kde jsi nezasel, a sbíráš, kde jsi nerozsypal.

25. A tak jsem odešel a ukryl tvou hřivnu v zemi, protože jsem se bál. Podívej, zde máš, co ti patří.‘

26. Jeho pán mu odpověděl: ‚Ty zlý a líný služebníku! Věděl jsi, že sklízím, kde jsem nezasel, a sbírám, kde jsem nerozsypal?

27. Měl jsi tedy dát mé peníze směnárníkům a já bych si po návratu vzal, co mi patří, i s úrokem!

28. Vezměte mu tu hřivnu a dejte ji tomu, kdo jich má deset.

29. Každému, kdo má, totiž bude dáno, a bude mít hojnost, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má.

30. A toho neužitečného služebníka vyhoďte do té venkovní tmy. Tam bude pláč a skřípění zubů.‘“

31. „Až přijde Syn člověka ve své slávě a s ním všichni andělé, posadí se na trůnu své slávy.

32. Všechny národy budou shromážděny před ním a on je oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů.

33. Ovce postaví po své pravici, ale kozly po levici.

34. Král tehdy řekne těm po své pravici: ‚Pojďte, vy požehnaní mého Otce, přijměte za dědictví Království, které je pro vás připraveno od stvoření světa.

35. Neboť jsem hladověl a dali jste mi najíst, měl jsem žízeň a dali jste mi napít, byl jsem cizincem a přijali jste mě,

36. byl jsem nahý a oblékli jste mě, byl jsem nemocný a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení a přišli jste za mnou.‘

37. Tehdy mu ti spravedliví odpoví: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového a dali ti najíst anebo žíznivého a dali ti napít?

38. Kdy jsme tě viděli jako cizince a přijali tě anebo nahého a oblékli tě?

39. Kdy jsme tě viděli nemocného anebo v žaláři a přišli jsme k tobě?‘

40. Král jim odpoví: ‚Amen, říkám vám, že cokoli jste udělali pro nejmenšího z těchto mých bratrů, to jste udělali pro mě.‘

41. Těm po své levici tehdy řekne: ‚Jděte ode mě, vy proklatí, do věčného ohně, který je připraven pro ďábla a jeho anděly!

42. Neboť jsem hladověl, a nedali jste mi najíst, měl jsem žízeň, a nedali jste mi napít.

43. Byl jsem cizincem, a nepřijali jste mě, byl jsem nahý, a neoblékli jste mě, nemocný a ve vězení, a nenavštívili jste mě.‘

44. Tehdy mu odpoví: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového nebo žíznivého nebo jako cizince nebo nahého nebo nemocného nebo ve vězení, a neposloužili ti?‘

45. Poví jim: ‚Amen, říkám vám, že cokoli jste neudělali pro nejmenšího z nich, to jste neudělali pro mě.‘

46. Takoví tedy půjdou do věčných muk, ale spravedliví do věčného života.“