Matouš 25 CSP

1. “Tehdy bude království Nebes podobné deseti pannám, které vzaly své lampy a vyšly naproti ženichovi.

2. Pět z nich bylo pošetilých a pět rozumných.

3. Pošetilé vzaly [své] lampy, ale nevzaly s sebou olej.

4. Rozumné však se svými lampami vzaly i olej v nádobkách.

5. Když ženich dlouho nepřicházel, začaly všechny podřimovat a usnuly.

6. Uprostřed noci se však ozval křik: "Hle, ženich! Vyjděte mu vstříc!"

7. Tehdy všechny panny vstaly a daly své lampy do pořádku.

8. Pošetilé řekly rozumným: "Dejte nám ze svého oleje, neboť naše lampy dohasínají!"

9. Ale rozumné odpověděly: "Ne, nemuselo by vystačit pro nás i pro vás. Jděte raději k prodavačům a kupte si!"

10. Zatímco odcházely, aby nakoupily olej, přišel ženich, a ty, které byly připravené, s ním vešly na svatební hostinu; a dveře byly zavřeny.

11. Později přišly i ostatní panny a říkaly: "Pane, pane, otevři nám!"

12. Ale on odpověděl: "Amen, pravím vám, neznám vás."

13. Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu.”

14. “Je to totiž jako s člověkem, který se chystal odcestovat: zavolal své otroky a svěřil jim svůj majetek.

15. Jednomu dal pět talentů, druhému dva, třetímu jeden, každému podle jeho schopností, a ihned odcestoval.

16. Ten, který přijal pět talentů, šel a vložil je do obchodu, a získal jiných pět.

17. Stejně [i] ten, který dostal dva, získal jiné dva.

18. Ale ten, který dostal jeden, odešel, vykopal v zemi jámu a ukryl peníze svého pána.

19. Po dlouhé době pak přišel pán oněch otroků a začal s nimi účtovat.

20. Přistoupil ten, který dostal pět talentů, přinesl jiných pět talentů a řekl: "Pane, pět talentů jsi mi svěřil; hle, jiných pět talentů jsem [jimi] získal."

21. Jeho pán mu řekl: "Dobře, otroku dobrý a věrný, byl jsi věrný nad málem, ustanovím tě nad mnohým; vejdi v radost svého pána."

22. Přistoupil také ten, [který dostal] dva talenty a řekl: "Pane, dva talenty jsi mi svěřil; hle, jiné dva talenty jsem získal."

23. Jeho pán mu řekl: "Dobře, otroku dobrý a věrný, byl jsi věrný nad málem, ustanovím tě nad mnohým; vejdi v radost svého pána."

24. Přistoupil pak i ten, který dostal jeden talent, a řekl: "Pane, poznal jsem, že jsi tvrdý člověk; sklízíš, kde jsi nezasel, a shromažďuješ, kde jsi nerozsypal.

25. Dostal jsem strach, odešel jsem a ukryl tvůj talent v zemi. Hle, zde máš, co je tvoje."

26. Jeho pán mu odpověděl: "Zlý a lenivý otroku, věděl jsi, že sklízím, kde jsem nezasel, a shromažďuji, kde jsem nerozsypal?

27. Měl jsi tedy mé peníze dát směnárníkům, a já bych si po návratu vzal, co je moje, i s úrokem.

28. Vezměte tedy od něho ten talent a dejte tomu, který má deset talentů!

29. Neboť každému, kdo má, bude dáno a bude mít hojnost. Tomu, kdo nemá, však bude odňato i to, co má.

30. A toho neužitečného otroka vyhoďte do nejzazší temnoty. Tam bude pláč a skřípění zubů."”

31. “Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni [svatí] andělé s ním, tehdy se posadí na trůn své slávy;

32. a budou před něj shromážděny všecky národy. A oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů.

33. Ovce postaví po své pravici, kozly po levici.

34. Potom řekne Král těm po své pravici: "Pojďte, požehnaní mého Otce, přijměte do dědictví království, které je pro vás připraveno od založení světa.

35. Neboť jsem hladověl a dali jste mi najíst, žíznil jsem a dali jste mi napít, byl jsem cizincem a ujali jste se mě,

36. byl jsem nahý a oblékli jste mě, byl jsem nemocen a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení a přišli jste za mnou."

37. Tehdy mu spravedliví odpovědí: "Pane, kdy jsme tě spatřili hladového a dali jsme ti najíst, nebo žíznivého a dali jsme ti napít?

38. Kdy jsme tě spatřili jako cizince a ujali jsme se tě, nebo nahého a oblékli jsme tě?

39. Kdy jsme tě spatřili nemocného nebo ve vězení a přišli jsme za tebou?"

40. Král jim odpoví: "Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nejmenších bratří, mně jste učinili."”

41. “Potom řekne i těm po levici: "Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, který je připraven pro Ďábla a jeho anděly!

42. Neboť jsem hladověl, a nedali jste mi najíst, žíznil jsem, a nedali jste mi napít,

43. byl jsem cizincem, a neujali jste se mne, byl jsem nahý, a neoblékli jste mne, byl jsem nemocný a ve vězení, a nenavštívili jste mne."

44. Tu mu odpovědí i oni: "Pane, kdy jsme tě spatřili hladového, žíznivého, jako cizince, nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?"

45. Pak jim odpoví: "Amen, pravím vám, cokoliv jste neučinili jednomu z těchto nejmenších, ani mně jste neučinili."

46. A tito půjdou do věčného trápení, ale spravedliví do věčného života.”