Micheáš 6 B21

1. Slyšte, co praví Hospodin: „Vstaň a veď žalobu před horami, ať pahorky slyší, co prohlásíš!

2. Slyšte, hory, Hospodinovu při, slyšte, odvěké zemské základy! Hospodin má žalobu na svůj lid, vznáší obvinění proti Izraeli:

3. Lide můj, co jsem ti udělal? Čím jsem tě vyčerpal? Odpověz mi!

4. Vyvedl jsem tě z Egypta, vykoupil tě z domu otroctví a postavil jsem ti do čela Mojžíše, Árona a Miriam.

5. Vzpomeň si, lide můj, co chystal moábský král Balák a co mu odpověděl Balaám, syn Beorův. Vzpomeň si, co se stalo od Šitimu po Gilgal, abys znal Hospodinovy spravedlivé skutky.“

6. Jak mám před Hospodina předstoupit, jak se poklonit před Bohem nejvyšším? Mám před něj přijít se zápaly, s jednoletými telaty?

7. Má Hospodin zalíbení v tisíci beranech, v nesčíslných řekách oleje? Mám dát svého prvorozeného za svůj přestupek, vlastního potomka za hřích duše své?

8. Oznámil ti, člověče, co je dobré a co od tebe žádá Hospodin: Abys jednal spravedlivě, miloval milosrdenství a kráčel se svým Bohem v pokoře.

9. Hlas Hospodinův volá na město (a tvé jméno ctít je moudré): „Ať to slyší ten váš kmen, vy, shromáždění ve městě!

10. To mám trpět mrzké poklady v domě ničemy a míry ošizené a mizerné?

11. To mám uznávat nepoctivé váhy a falešná závaží v mošně?

12. Vaši boháči jsou násilníci a vaši občané mluví lež; hovoří zrádným jazykem!

13. Právě proto jsem tě ranil trápením, abych tě zničil za tvůj hřích.

14. Budeš jíst, ale nenasytíš se, bude ti kručet v břiše. Budeš tlačit, ale neporodíš, a co porodíš, to vydám meči.

15. Zaseješ, ale nedočkáš se sklizně; vylisuješ olivy, ale nepomažeš se olejem; vytlačíš mošt, ale vína se nenapiješ.

16. Řídíte se Omriho pravidly a všemi Achabovými způsoby; následujete jejich rady, a proto vás vydám zpustošení. Výsměch čeká vaše občany – budete tupeni, že jste můj lid!“