Numeri 13 B21

1. Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

2. „Vyšli muže, aby prozkoumali kanaánskou zem, kterou dám synům Izraele. Z každého otcovského pokolení vyšlete po jednom muži. Ať to jsou samí vůdcové.“

3. A tak je Mojžíš vyslal z pouště Paran podle Hospodinova rozkazu. Všichni to byli přední mužové mezi syny Izraele.

4. A toto jsou jejich jména: Šamua, syn Zakurův, z pokolení Ruben,

5. Šafat, syn Choriův, z pokolení Šimeon,

6. Káleb, syn Jefunův, z pokolení Juda,

7. Jigal, syn Josefův, z pokolení Isachar,

8. Hošea, syn Nunův, z pokolení Efraim,

9. Palti, syn Rafuův, z pokolení Benjamín,

10. Gadiel, syn Sodiův, z pokolení Zabulon,

11. Gadi, syn Susiův, z pokolení Josefova syna Manasese,

12. Amiel, syn Gemaliův, z pokolení Dan,

13. Setur, syn Mikaelův, z pokolení Ašer,

14. Nachbi, syn Vofsiův, z pokolení Neftalí,

15. Geuel, syn Makiův, z pokolení Gád.

16. To jsou jména mužů, které Mojžíš vyslal prozkoumat zem. Nunova syna jménem Hošea, Spása, Mojžíš přejmenoval na Jozue, Hospodin je spása.

17. Když je Mojžíš vysílal prozkoumat kanaánskou zem, řekl jim: „Jděte vzhůru do Negevu, potom vystupte do hor

18. a podívejte se, jaká je ta země a jaký lid v ní bydlí. Je silný, nebo slabý? Je jich málo, nebo hodně?

19. Jaká je země, v níž bydlí? Dobrá, nebo špatná? Jaká jsou města, v nichž sídlí? Otevřená, nebo opevněná?

20. Jaká je to země? Úrodná, nebo chudá? Jsou v ní stromy, nebo ne? Osmělte se a přineste z té země něco ovoce!“ (Byl totiž právě čas prvních hroznů.)

21. A tak vyrazili prozkoumat tu zem od pouště Cin až po Rechob u Lebo-chamátu.

22. Když vystoupili do Negevu, vydali se k Hebronu, kde žili Achiman, Šešaj a Talmaj, potomci Anakovi. (Hebron byl postaven o sedm let dříve než egyptský Soan.)

23. Když došli k údolí Eškol, uřízli tam ratolest s takovým vinným hroznem, že ji museli nést na sochoru dva muži. Vzali také granátová jablka a fíky.

24. Podle hroznu, který tam synové Izraele uřízli, se tomu místu říká Nachal Eškol, Údolí hroznu.

25. Po čtyřiceti dnech se pak z průzkumu země vrátili.

26. Vydali se rovnou k Mojžíši a Áronovi a k celé izraelské obci do Kádeše v Paranské poušti. Podali jim všem zprávu a ukázali jim ovoce té země.

27. Vyprávěli: „Přišli jsme do země, do níž jsi nás poslal. Skutečně oplývá mlékem a medem a toto je její ovoce.

28. Jenže lid, který v té zemi bydlí, je silný, města jsou opevněná a velmi veliká, a navíc jsme tam viděli syny Anakovy.

29. V negevském kraji žije Amalek; v horách bydlí Chetejci, Jebusejci a Emorejci; při moři a podél Jordánu pak bydlí Kananejci!“

30. Káleb však lid stojící před Mojžíšem uklidňoval: „Pojďme přece vzhůru a obsaďme tu zem. Dokážeme ji ovládnout!“

31. Muži, kteří šli s ním, ale řekli: „Nemůžeme jít proti tomu lidu. Je silnější než my!“

32. Zemi, kterou prozkoumali, pak začali synům Izraele pomlouvat: „Země, kterou jsme prošli a prozkoumali, požírá své obyvatele. Všichni lidé, které jsme tam viděli, jsou muži ohromné postavy!

33. Viděli jsme tam i zrůdné obry, mezi něž patří synové Anakovi. Připadali jsme si proti nim jako kobylky a stejně tak jsme připadali i my jim!“