Logo
🔍

Numeri 17 CSP

« Kadidelnice na připomínku

1. Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

2. Řekni knězi Eleazarovi, synu Áronovu, ať vynese kadidelnice ze spáleniště, neboť jsou svaté, a oheň rozmetej.

3. Z kadidelnic těch, kdo zhřešili proti svým duším, z nich ať udělají tepané pláty k potažení oltáře, neboť je přinesli před Hospodina a jsou svaté. Ať jsou znamením pro syny Izraele.

4. Kněz Eleazar vzal bronzové kadidelnice, které přinesli ti, kdo byli spáleni, a vytepali z nich pláty k potažení oltáře,

5. jako připomínku pro syny Izraele, aby se nepřibližoval nikdo cizí, kdo není z potomstva Áronova, a nepálil kadidlo před Hospodinem a aby nedopadl jako Kórach a jeho pospolitost -- jak k němu promluvil Hospodin prostřednictvím Mojžíše.

Shromáždění potrestáno za reptání

6. Příštího dne celá pospolitost synů Izraele reptala proti Mojžíšovi a Áronovi slovy: Vy jste usmrtili Hospodinův lid!

7. I stalo se, když se shromáždila ta pospolitost proti Mojžíšovi a Áronovi, že pohleděli ke stanu setkávání a hle, zakryl ho oblak a ukázala se Hospodinova sláva.

8. Mojžíš a Áron šli před stan setkávání.

9. Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

10. Vzdalte se zprostřed této pospolitosti, v okamžiku s nimi skoncuji! Oni padli na tvář.

11. Mojžíš řekl Áronovi: Vezmi kadidelnici, dej do ní oheň z oltáře a polož kadidlo! Jdi rychle k pospolitosti a vykonej za ně obřad smíření, protože vyšlehl hněv od Hospodina, pohroma začala.

12. Áron vzal to, co Mojžíš řekl, a běžel doprostřed shromáždění. A hle, pohroma v lidu již začala. Položil kadidlo a vykonal obřad smíření za lid.

13. Postavil se mezi mrtvé a živé a rána byla zadržena.

14. Mrtvých při té ráně bylo čtrnáct tisíc sedm set, kromě těch kdo zemřeli kvůli Kórachově záležitosti.

15. Áron se pak vrátil k Mojžíšovi ke vchodu do stanu setkávání. Rána byla zadržena.

Áronova hůl

16. Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

17. Promluv k synům Izraele a vezmi od nich po jedné holi za otcovský dům, od všech jejich předáků podle domu jejich otců, dvanáct holí. Jméno každého napiš na jeho hůl.

18. Jméno Áronovo napiš na hůl Léviho, neboť bude jedna hůl za předáka domu jejich otců.

19. Ulož je ve stanu setkávání před svědectvím, kde se s vámi setkávám.

20. I stane se, že hůl muže, kterého vyvolím, vypučí a zbavím se reptání synů Izraele, kteří proti vám reptali.

21. Mojžíš promluvil k synům Izraele a všichni jejich předáci mu dali hůl, za každého předáka hůl, za jednoho předáka podle domu jejich otců, dvanáct holí. Áronova hůl byla mezi jejich holemi.

22. Mojžíš uložil hole před Hospodinem ve stanu svědectví.

23. Příštího dne se stalo, že když Mojžíš vešel do stanu svědectví, hle, Áronova hůl za dům Léviho vypučela, vydala květ, květ rozkvetl a dozrály mandle.

24. Mojžíš vynesl všechny hole pryč od Hospodina ke všem synům Izraele. Viděli to a vzali si každý svou hůl.

25. Hospodin řekl Mojžíšovi: Vrať Áronovu hůl před svědectví, aby se zachovala jako znamení synům vzpoury, aby přestalo jejich reptání přede mnou a nezemřeli.

26. Mojžíš to udělal, jak mu Hospodin přikázal; tak to udělal.

27. Synové Izraele řekli Mojžíšovi: Hle, skonáme, zahyneme, všichni zahyneme.

28. Každý, kdo by se jen přiblížil k Hospodinovu příbytku, zemře. Což opravdu dočista zahyneme?

»