Numeri 32 CSP

1. Synové Rúbenovi a synové Gádovi měli množství dobytka, bylo ho bezpočet. Když uviděli zemi Jaezer a zemi Gileád, hle, to místo bylo místem vhodným pro dobytek.

2. Synové Gádovi a synové Rúbenovi proto šli a řekli Mojžíšovi, knězi Eleazarovi a předákům pospolitosti:

3. Atarót, Díbón, Jaezer, Nimrá, Chešbón, Eleále, Sebám, Nebó a Beón --

4. země, kterou Hospodin vybil před pospolitostí Izraele, je zemí vhodnou pro dobytek a tvoji otroci mají dobytek.

5. A dále řekli: Jestliže jsme nalezli milost ve tvých očích, ať je tato země dána tvým otrokům do vlastnictví. Nepřeváděj nás přes Jordán.

6. Mojžíš odpověděl synům Gádovým a synům Rúbenovým: Cožpak vaši bratři půjdou do boje a vy zůstanete zde?

7. Proč berete synům Izraele odvahu, aby přešli do země, kterou jim dal Hospodin?

8. Tak jednali vaši otcové, když jsem je poslal z Kádešbarneje, aby prohlédli zemi.

9. Prošli až do údolí Eškólu, prohlédli zemi a vzali synům Izraele odvahu, aby šli do země, kterou jim dal Hospodin.

10. Onoho dne vzplanul Hospodin hněvem a přísahal:

11. Muži, kteří vyšli z Egypta, od dvacetiletých výše, neuvidí zemi, o níž jsem přísahal Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, protože nešli za mnou naplno,

12. kromě Kenazejce Káleba, syna Jefunova, a Jozua, syna Núnova, protože ti šli naplno za Hospodinem.

13. Proto Hospodin vzplanul hněvem proti Izraelcům, nechal je bloudit čtyřicet let pustinou, dokud nebyla zcela vyhlazena celá generace, která páchala to, co je zlé v Hospodinových očích.

14. A hle, povstali jste vy, potomstvo hříšníků, na místo vašich otců, abyste ještě zvýšili Hospodinův planoucí hněv proti Izraeli.

15. Když se od něj odvrátíte, ponechá ho nadále v pustině a zničíte celý tento lid.

16. Nato k němu přistoupili a řekli: Postavíme zde ohrady pro svůj dobytek a města pro své děti.

17. My sami se však rychle vyzbrojíme a půjdeme před syny Izraele, dokud je nepřivedeme na jejich místo, zatímco naše děti zůstanou v opevněných městech chráněny před obyvateli této země.

18. Nevrátíme se do svých domovů, dokud synové Izraele neobdrží každý své dědictví.

19. Neobdržíme dědictví s nimi za Jordánem a tam dále, protože jsme dostali své dědictví na druhé straně Jordánu na východě.

20. Mojžíš jim řekl: Jestliže budete jednat, jak jste řekli, jestliže se vyzbrojíte před Hospodinem do boje,

21. celé vaše vojsko projde Jordán před Hospodinem, dokud před sebou nepodrobí své nepřátele

22. a dokud země nebude podmaněna před Hospodinem, a teprve potom se vrátíte, tehdy budete nevinní před Hospodinem a před Izraelem a tato země se stane vaším vlastnictvím před Hospodinem.

23. Pokud však nebudete takto jednat, hle, zhřešíte proti Hospodinu a vězte, že váš hřích vás dostihne.

24. Postavte si města pro své děti a ohrady pro svůj brav a splňte to, co vyšlo z vašich úst.

25. Synové Gádovi a synové Rúbenovi řekli Mojžíšovi: Tvoji otroci udělají to, co pán přikazuje.

26. Naše děti, naše ženy, naše stáda a všechen náš dobytek zůstane tam v gileádských městech,

27. ale tvoji otroci, všichni vojenští ozbrojenci, projdou před Hospodinem do boje, jak říká pán.

28. Potom o nich Mojžíš vydal příkaz knězi Eleazarovi, Jozuovi, synu Núnovu, a předákům rodů pokolení synů Izraele.

29. Mojžíš jim řekl: Jestliže synové Gádovi a synové Rúbenovi projdou s vámi Jordánem, všichni ozbrojenci, do boje před Hospodinem, až bude země před vámi podmaněna, dejte jim do vlastnictví gileádskou zemi.

30. Jestliže však s vámi ozbrojenci neprojdou, ať mají vlastnictví mezi vámi v kenaanské zemi.

31. Synové Gádovi a synové Rúbenovi odpověděli: Jak Hospodin promluvil o tvých otrocích, tak uděláme.

32. Projdeme jako ozbrojenci před Hospodinem do kenaanské země a budeme mít dědičné vlastnictví zde za Jordánem.

33. Jim, synům Gádovým, synům Rúbenovým a polovině kmene Manasesa, syna Josefova, dal Mojžíš království emorejského krále Síchona a království bášanského krále Óga, zemi s jejími městy a územím okolo měst té země.

34. Synové Gádovi postavili Díbón, Atarót, Aróer,

35. Atarótšófan, Jaezer, Jogbohu,

36. Bétnimru a Bétháran, opevněná města a ohrady pro ovce.

37. Synové Rúbenovi postavili Chešbón, Eleále, Kirjátajim,

38. Nebó, Baalmeón -- se změněnými jmény -- i Sibmu a přejmenovali města, která postavili.

39. Synové Makíra, syna Manasesova, táhli do Gileádu, dobyli ho a podrobili si Emorejce, kteří v něm byli.

40. Mojžíš dal Gileád Makírovi, synu Manasesovu, a on v něm sídlil.

41. Jaír, syn Manasesův, šel a dobyl jejich vesnice a pojmenoval je ChavótJaír.

42. Nóbach šel a dobyl Kenat a jeho vesnice a pojmenoval ho podle svého jména Nóbach.