Filipským 2 B21

1. Je-li v Kristu nějaké povzbuzení, nějaké potěšení lásky, nějaké společenství Ducha, nějaký soucit a milosrdenství,

2. pak mi prosím udělejte radost: mějte ke všem stejný ohled, stejnou lásku, jednu duši, jednu mysl.

3. Nikdy se nedejte vést soupeřivostí nebo ješitností, ale raději žijte v pokoře: važte si druhých víc než sebe.

4. Ať si každý nehledí jen sebe, ale také druhých.

5. Smýšlejte tak, jak smýšlel Kristus Ježíš:

6. Ačkoli sdílel Boží podstatu, na své rovnosti s ním netrval.

7. Místo toho se vzdal sám sebe: přijal podstatu služebníka, vzal na sebe lidskou podobu.

8. Ocitl se v těle jako člověk, ponížil se a byl poslušný, a to až k smrti – k smrti na kříži!

9. Proto jej Bůh povýšil nade všechno, jméno nad každé jméno mu daroval,

10. aby před jménem Ježíš kleklo každé koleno na nebi, na zemi i pod zemí

11. a každý jazyk aby ke slávě Boha Otce vyznal, že Ježíš Kristus je Pán.

12. Proto, moji milovaní, jako jste byli vždycky poslušní, když jsem byl s vámi, buďte mnohem spíše poslušní i teď, když jsem pryč. S posvátnou úctou uvádějte svou spásu ve skutek.

13. Bůh sám totiž ve vás působí, abyste nejen chtěli, ale i dělali, co se mu líbí!

14. Všechno dělejte bez reptání a dohadování,

15. abyste byli nezkažení a nevinní jako neposkvrněné Boží děti uprostřed pokřiveného a zvráceného pokolení, ve kterém záříte jako světla ve světě.

16. Pevně se držte Slova života, abych v Kristův den mohl být hrdý, že můj běh a moje námaha nebyly zbytečné.

17. Mám-li však svou oběť a službu Bohu, totiž vaši víru, skropit svou krví, raduji se – raduji se s vámi všemi.

18. Stejně tak se radujte i vy – radujte se se mnou.

19. Mám v Pánu Ježíši naději, že k vám brzy budu moci poslat Timotea, abych se také já potěšil zprávami o vás.

20. Nemám nikoho, jako je on, kdo by měl o vás tak opravdovou starost.

21. Všichni si totiž hledí jen svého, a ne toho, co je Ježíše Krista.

22. O něm ale víte, jak se osvědčil: pomáhal mi ve službě evangelia jako syn otci.

23. Doufám, že ho k vám pošlu, jakmile se dozvím, co se mnou bude.

24. Spoléhám ovšem v Pánu na to, že k vám brzy přijdu i sám.

25. Mezitím však pokládám za potřebné poslat k vám Epafrodita, svého bratra, spolupracovníka a spolubojovníka, kterého jste ke mně vyslali, aby se staral o mé potřeby.

26. Tesknil po vás všech a trápil se, že jste se doslechli o jeho nemoci.

27. Ano, byl nemocný až na smrt, ale Bůh se nad ním smiloval, a nejen nad ním, ale i nade mnou, abych neměl zármutek na zármutek.

28. Posílám ho bezodkladně; vám udělá radost, že ho zase uvidíte, a mně se uleví.

29. Přivítejte ho v Pánu s patřičnou radostí a takových, jako je on, si važte.

30. Vždyť málem umřel pro Kristovo dílo; dal v sázku vlastní život, aby mi posloužil za vás za všechny.