Filipským 2 CSP

1. Jeli tedy nějaké povzbuzení v Kristu, jeli nějaké potěšení lásky, jeli nějaké společenství Ducha, jeli nějaký soucit a slitování,

2. naplňte mou radost a smýšlejte stejně, mějte stejnou lásku, buďte jedné duše, jednoho smýšlení,

3. nic nedělejte ze soupeření ani z ješitnosti, nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe.

4. Nevěnujte pozornost každý jen vlastním zájmům, nýbrž každý i zájmům těch druhých.

5. Mějte [tedy] v sobě to smýšlení, které bylo i v Kristu Ježíši.

6. Ačkoli byl ve způsobu Božím, nelpěl na tom, že je roven Bohu,

7. nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob otroka a stal se podobným lidem. A když se ukázal v podobě člověka,

8. ponížil se, stal se poslušným až k smrti, a to smrti na kříži.

9. Proto ho také Bůh povýšil nade vše a dal mu jméno, které je nad každé jméno,

10. aby se ve jménu Ježíše sklonilo každé koleno; ti, kdo jsou na nebi i na zemi i pod zemí,

11. a k slávě Boha Otce aby každý jazyk vyznal, že Ježíš Kristus je Pán.

12. Proto, moji milovaní, jako jste vždycky poslouchali, nikoli jen v mé přítomnosti, ale nyní mnohem více v mé nepřítomnosti, s bázní a chvěním uvádějte ve skutečnost svou záchranu.

13. Neboť Bůh je ten, který ve vás působí i chtění i činění podle své dobré vůle.

14. Všechno dělejte bez reptání a pochybování,

15. abyste byli bezúhonní a bezelstní, Boží děti bez poskvrny uprostřed pokolení pokřiveného a zvráceného, v němž záříte jako světla ve světě.

16. Držte pevně slovo života, abyste mi byli chloubou ke dni Kristovu, že jsem nadarmo neběžel ani se nadarmo nenamáhal.

17. Ale i kdybych byl obětován při oběti a bohoslužbě vaší víry, raduji a spoluraduji se s vámi se všemi;

18. a stejně i vy se radujte a spoluradujte se mnou.

19. Doufám v Pánu Ježíši, že vám brzo pošlu Timotea, abych i já byl dobré mysli, když se dovím, co je s vámi.

20. Nemám nikoho jiného stejně smýšlejícího, jenž by se upřímně staral o vaše dobro;

21. neboť všichni hledají svých věcí, a ne věcí Ježíše Krista.

22. Víte sami, jak se Timoteus osvědčil; vždyť se mnou sloužil evangeliu jako dítě otci.

23. Jeho tedy, doufám, ihned pošlu, jakmile uvidím, co bude se mnou.

24. Jsem přesvědčen v Pánu, že i sám brzo přijdu.

25. Považoval jsem však za nutné poslat k vám Epafrodita, svého bratra a spolupracovníka i spolubojovníka, kterého jste poslali, aby mi posloužil v tom, co potřebuji.

26. Toužil totiž po vás všech a byl znepokojen, protože jste se doslechli, že onemocněl.

27. A opravdu byl nemocen, blízko smrti. Ale Bůh se nad ním smiloval, a nejen nad ním, ale i nade mnou, abych neměl zármutek na zármutek.

28. Poslal jsem ho tedy tím ochotněji, abyste měli radost, že ho zase vidíte, a já abych byl méně zarmoucen.

29. Přijměte ho v Pánu se vší radostí a mějte takové lidi v úctě;

30. neboť pro dílo Kristovo se přiblížil až k smrti. Vlastní život dal v sázku, aby doplnil, co chybělo ve vaší službě pro mne.