Přísloví 27 B21

1. Nechlub se tím, co bude zítra – netušíš ani, co bude dnes!

2. Ať tě chválí druzí, a ne tvá vlastní ústa, ať jsou to cizí, a ne tvé vlastní rty.

3. Kámen tlačí a písek tíží, vydržet s tupcem je těžší než obojí.

4. Zloba je krutá a hněv prudký, kdo však obstojí před závistí?

5. Lepší otevřené pokárání nežli tajené milování.

6. Bezpečnější jsou rány od přítele než hojné polibky od soka.

7. Sytý i pláství medu pohrdá, hladovému se každá hořkost sladká zdá.

8. Jako pták vyplašený ze svého hnízda je člověk prchající z domova.

9. Olej a kadidlo oblažují srdce, přítel je vítanější než vlastní úsudek.

10. Svého ani otcova přítele neopouštěj. Do domu svého bratra nechoď v nesnázích – lepší je blízký soused než bratr vzdálený!

11. Potěš mé srdce, synu, a buď moudrý, ať mám co odpovědět na cizí urážky.

12. Rozvážný vidí hrozbu a vyhne se jí, prosťáčci však jdou dál, až na to doplatí.

13. Vezmi plášť tomu, kdo ručí za cizího, když ručí za cizinku, vezmi si zástavu.

14. Kdo svému příteli halasně žehná už brzy od rána, za kletbu se mu to počítá.

15. Věčnému crčení v období dešťů se hašteřivá žena podobá.

16. Kdo ji chce zkrotit, chce zkrotit vítr, do pravé ruky chce olej pochytat.

17. Železo se brousí železem, tak přítel brousí svého přítele.

18. Kdo pěstuje fíkovník, bude jíst fíky, kdo pečuje o pána, vyslouží si díky.

19. Hladina zrcadlí lidskou tvář, člověk zrcadlí srdce člověka.

20. Hrob a záhuba se nikdy nenasytí, právě tak nenasytné jsou lidské oči.

21. Na stříbro je tyglík, na zlato pec, podle své pověsti člověk pozná se.

22. I kdybys hňupa v hmoždíři napadrť rozdrtil palicí, nezbavil bys ho hlouposti!

23. Své ovce znej na první pohled, své srdce věnuj svému stádu.

24. Bohatství přece netrvá věčně, netrvá ani koruna králů.

25. Tráva však vyroste na posekané louce, seno se znovu sveze z hor.

26. Beránci kdykoli oděv ti poskytnou, za kozlíky si koupíš pozemek.

27. Kozího mléka bude dostatek, pokrm pro tebe i pro tvou rodinu, dostatek živobytí i pro tvou čeládku!