Přísloví 4 BKR

1. Poslouchejte, synové, učení otcova, a pozorujte, abyste poznali rozumnost.

2. Nebo naučení dobré dávám vám, neopouštějtež zákona mého.

3. Když jsem byl syn u otce svého mladičký, a jediný při matce své,

4. On vyučoval mne a říkal mi: Ať se chopí výmluvností mých srdce tvé, ostříhej přikázaní mých, a živ budeš.

5. Nabuď moudrosti, nabuď rozumnosti; nezapomínej, ani se uchyluj od řečí úst mých.

6. Neopouštějž jí, a bude tě ostříhati; miluj ji, a zachová tě.

7. Předně moudrosti, moudrosti nabývej, a za všecko jmění své zjednej rozumnost.

8. Vyvyšuj ji, a zvýšíť tě; poctí tě, když ji přijmeš.

9. Přidá hlavě tvé příjemnosti, korunou krásnou obdaří tě.

10. Slyš, synu můj, a přijmi řeči mé, a tak rozmnoží se léta života tvého.

11. Cestě moudrosti učím tě, vedu tě stezkami přímými.

12. Když choditi budeš, nebude ssoužen krok tvůj, a poběhneš-li, neustrčíš se.

13. Chopiž se učení, nepouštěj, ostříhej ho, nebo ono jest život tvůj.

14. Na stezku bezbožných nevcházej, a nekráčej cestou zlostníků.

15. Opusť ji, nechoď po ní, uchyl se od ní, a pomiň jí.

16. Neboť nespí, leč zlost provedou; anobrž zahánín bývá sen jejich, dokudž ku pádu nepřivodí,

17. Proto že jedí chléb bezbožnosti, a víno loupeží pijí.

18. Ale stezka spravedlivých jako světlo jasné, kteréž rozmáhá se, a svítí až do pravého dne.

19. Cesta pak bezbožných jako mrákota; nevědí, na čem se ustrčiti mohou.

20. Synu můj, slov mých pozoruj, k řečem mým nakloň ucha svého.

21. Nechať neodcházejí od očí tvých, ostříhej jich u prostřed srdce svého.

22. Nebo životem jsou těm, kteříž je nalézají, i všemu tělu jejich lékařstvím.

23. Přede vším, čehož se stříci sluší, ostříhej srdce svého, nebo z něho pochází život.

24. Odlož od sebe převrácenost úst, a zlost rtů vzdal od sebe.

25. Oči tvé ať k dobrým věcem patří, a víčka tvá ať přímě hledí před tebou.

26. Zvaž stezku noh svých, a všecky cesty tvé ať jsou spraveny.

27. Neuchyluj se na pravo ani na levo, odvrať nohu svou od zlého.