Žalmy 141 CSP

1. Davidův žalm. Hospodine, volám tě! Pospěš ke mně, vyslyš mě, když tě volám!

2. Kéž je má modlitba přijata jak kadidlo před tvou tváří, pozdvižení mých dlaní jak večerní obětní dar.

3. Hospodine, postav stráž k mým ústům, ostrahu ke dveřím mých rtů.

4. Nenakloň mé srdce k něčemu zlému, abych se nedopouštěl ničemností s lidmi, kteří jsou činiteli nepravosti, a nejedl z jejich lahůdek.

5. Ať mě spravedlivý ztluče -- bude to milosrdenství; ať mě kárá. Ať se má hlava nebrání nejlepšímu oleji -- a ještě se budu v jejich nouzi modlit.

6. Ti, kdo je soudí, budou svrženi ze skály. A oni uslyší, že mé řeči potěšují.

7. Jako když se země převrací a poltí, naše kosti se válejí u chřtánu podsvětí.

8. K tobě, Panovníku Hospodine, hledí mé oči, v tobě hledám útočiště, nevylij mou duši!

9. Chraň mě před těmi, kdo mi nastražili osidlo, před léčkami činitelů nepravosti.

10. Ničemové ať sami upadnou do svých tenat, zatímco já projdu.