Žalmy 42 B21

1. Pro předního zpěváka. Poučný žalm synů Korachových.

2. Jako laň prahne po proudící vodě, má duše prahne, Bože, po tobě!

3. Po Bohu, po živém Bohu, žízní duše má: Kdy už půjdu a spatřím Boží tvář?

4. Ve dne i v noci jsou mi slzy pokrmem, když mi říkají: „Tvůj Bůh? Kde je?!“

5. Duše mě opouští, když na to vzpomínám, jak jsem se zástupy chodíval, do Božího domu se s nimi ubíral se zvučným jásotem a písní chval, když o svátku se zástup radoval.

6. Proč jsi sklíčená, duše má, proč jsi ve mně tak ztrápená? Spolehni na Boha – ještě mu budu děkovat, on je můj Bůh, má záchrana!

7. Duše má je ve mně sklíčená, proto na tebe vzpomínám v kraji Jordánu a Hermonu, na vršku Micaru.

8. Hlubina se ozývá hlubině ve hluku tvých peřejí, všechny tvé vlny a tvé příboje se valí přese mě.

9. Ve dne kéž Hospodin svou lásku ukáže, v noci kéž jeho píseň se mnou zůstane – tak zní má modlitba k Bohu mého života!

10. Zeptám se Boha, skály své: Proč jen jsi na mě zapomněl? Proč kvůli nepřátelským útokům mám chodit ve smutku?

11. V kostech mě drtí výsměch nepřátel, když mi říkají: „Tvůj Bůh? Kde je?!“

12. Proč jsi sklíčená, duše má, proč jsi ve mně tak ztrápená? Spolehni na Boha – ještě mu budu děkovat; on je můj Bůh, má záchrana!