Žalmy 89 BKR

1. Vyučující, složený od Etana Ezrachitského.

2. O milosrdenstvích Hospodinových na věky zpívati budu, od národu do pronárodu zvěstovati budu pravdu tvou ústy svými.

3. Nebo jsem řekl: Na věky milosrdenství vzdělávati se bude, na nebi utvrdíš pravdu svou, o nížs řekl:

4. Učinil jsem smlouvu s vyvoleným svým, přisáhl jsem Davidovi služebníku svému,

5. Že až na věky utvrdím símě tvé, a vzdělám od národu do národu trůn tvůj. Sélah.

6. Protož oslavují nebesa div tvůj, Hospodine, i pravdu tvou v shromáždění svatých.

7. Nebo kdo na nebi přirovnán býti může Hospodinu? Kdo jest podobný Hospodinu mezi syny silných?

8. Bůh i v shromáždění svatých strašlivý jest náramně, a hrozný nade všecky vůkol něho.

9. Hospodine Bože zástupů, kdo jest jako ty, silný Hospodin? Nebo pravda tvá tobě přístojí všudy vůkol.

10. Ty panuješ nad dutím moře; když se zdvihají vlny jeho, ty je skrocuješ.

11. Ty jsi jako raněného potřel Egypt, a silným ramenem svým rozptýlil jsi nepřátely své.

12. Tváť jsou nebesa, tvá také i země, okršlek i plnost jeho ty jsi založil.

13. Půlnoční i polední strana, kteréž jsi ty stvořil, i Tábor a Hermon o tvém jménu zpívají.

14. Tvé rámě jest přemocné, silná ruka tvá, a vyvýšená pravice tvá.

15. Spravedlnost a soud jsou základem trůnu tvého, milosrdenství a pravda předcházejí tvář tvou.

16. Blahoslavený lid, kterýž zná zvuk tvůj; tiť, Hospodine, v světle oblíčeje tvého choditi budou.

17. Ve jménu tvém plésati budou každého dne, a v spravedlnosti tvé vyvýší se.

18. Nebo sláva síly jejich ty jsi, a z milosti tvé k zvýšení přijde roh náš.

19. Nebo štít náš jest Hospodinův, a svatého Izraelského král náš.

20. Tehdy mluvě u vidění k svatému svému, řekl jsi: Složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu.

21. Nalezl jsem Davida služebníka svého, olejem svým svatým pomazal jsem ho.

22. A protož budeť s ním stále ruka má, ano i ramenem svým posilovati ho budu.

23. Nebudeť ho moci nuziti nepřítel, ani člověk nešlechetný trápiti.

24. Nebo potru před tváří jeho protivníky jeho, a ty, kteříž ho nenávidí, porazím.

25. Nadto pravda má a milosrdenství mé s ním bude, a ve jménu mém vyvýšen bude roh jeho.

26. A vložím na moře ruku jeho, a na řeky pravici jeho.

27. On volaje ke mně, dí: Ty jsi otec můj, Bůh silný můj a skála spasení mého.

28. Já také za prvorozeného vystavím jej, a za vyššího králů zemských.

29. Na věky zachovám jemu milosrdenství své, a smlouva s ním stálá bude.

30. Učiním i to, aby na věky trvalo símě jeho, a trůn jeho jako dnové nebes.

31. Jestliže by pak synové jeho opustili zákon můj, a v soudech mých nechodili,

32. Jestliže by ustanovení mých poškvrnili, a přikázaní mých neostříhali:

33. Tedy navštívím metlou přestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich,

34. Ale milosrdenství svého neodejmu od něho, aniž klamati budu proti pravdě své.

35. Nepoškvrnímť smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezměním.

36. Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou, nesklamámť Davidovi,

37. Že símě jeho na věky bude, a trůn jeho jako slunce přede mnou,

38. Jako měsíc utvrzeno bude na věky, a jako svědkové na obloze hodnověrní.

39. Ale ty jsi jej zavrhl a potupil, rozhněvals se na pomazaného svého.

40. Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým, povrhls korunu jeho na zem.

41. Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel.

42. Derou jej všickni, kteříž tudy jdou; jest ku posměchu i sousedům svým.

43. Vyvýšil jsi pravici protivníků jeho, obveselils všecky nepřátely jeho.

44. Ztupils i ostří meče jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji.

45. Učinils přítrž okrase jeho, a trůn jeho svrhl jsi na zem.

46. Ukrátil jsi dnů mladosti jeho, a hanbous jej přiodíl. Sélah.

47. Až dokud, Hospodine? Na věky-liž se skrývati budeš? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá?

48. Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské?

49. Kdo z lidí může tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svůj z hrobu? Sélah.

50. Kdež jsou milosrdenství tvá první, ó Pane? Přísahuť jsi učinil Davidovi, v pravdě své.

51. Pamatuj, Pane, na útržky činěné služebníkům tvým, a jak jsem já nosil v lůně svém potupu ode všech nejmocnějších národů,

52. Jak jsou utrhali nepřátelé tvoji, Hospodine, jak jsou utrhali šlepějím pomazaného tvého.

53. Budiž pochválen Hospodin na věky, Amen i Amen.