Zjevení 14 CSP

1. A uviděl jsem, hle, Beránek stál na hoře Sión a s ním sto čtyřicet čtyři tisíce těch, kdo mají na svých čelech napsáno jméno jeho i jméno jeho Otce.

2. A uslyšel jsem hlas z nebe jako zvuk mnohých vod a jako zvuk velikého hromu. A hlas, který jsem uslyšel, byl jako hlas harfeníků, hrajících na své harfy.

3. Zpívali novou píseň před trůnem, před těmi čtyřmi živými bytostmi a před staršími. Nikdo se nemohl naučit té písni než těch sto čtyřicet čtyři tisíce vykoupených ze země.

4. To jsou ti, kteří se neposkvrnili se ženami, jsou to panici. To jsou ti, kteří následují Beránka, kamkoli jde. Ti byli vykoupeni z lidí jako prvotiny Bohu a Beránkovi.

5. V jejich ústech nebyla nalezena lež; jsou bez úhony.

6. Tu jsem uviděl [jiného] anděla, majícího věčné evangelium, jak letí prostředkem nebe, aby je zvěstoval těm, kteří přebývají na zemi, každému národu, kmenu, jazyku a lidu.

7. Volal mocným hlasem: “Bojte se Boha a vzdejte mu slávu, neboť přišla hodina jeho soudu; pokloňte se tomu, který učinil nebe, zemi, moře i prameny vod.”

8. A jiný, druhý anděl ho následoval a volal: “Padl, padl veliký Babylon, který napájel všechny národy vášnivým vínem svého smilstva.”

9. A jiný, třetí anděl je následoval a volal mocným hlasem: “Kdo se klaní šelmě a jejímu obrazu a přijímá cejch na čelo či na ruku,

10. bude také pít z vína Božího rozhorlení, které je nalito neředěné v číši jeho hněvu; a bude mučen v ohni a síře před svatými anděly a před Beránkem.

11. Dým jejich muk vystupuje na věky věků a dnem i nocí nemají odpočinutí ti, kdo se klanějí šelmě a jejímu obrazu, a ti, kdo přijímají cejch jejího jména.”

12. Zde je vytrvalost svatých, kteří zachovávají Boží přikázání a Ježíšovu víru.

13. Tu jsem uslyšel hlas z nebe, který říkal: “Napiš: Blahoslavení mrtví, kteří od této chvíle umírají v Pánu!” [“Ano,”] praví Duch, “ať odpočinou od svých prací, neboť jejich skutky jdou s nimi.”

14. A uviděl jsem, hle, bílý oblak a na oblaku sedí někdo podobný Synu člověka, na hlavě má zlatou korunu a v ruce ostrý srp.

15. A další anděl vyšel ze svatyně a volal mocným hlasem na toho, který seděl na oblaku: “Pošli svůj srp a začni žeň, protože přišla hodina žně a dozrála úroda země.”

16. A ten, který seděl na oblaku, hodil svůj srp na zem a země byla požata.

17. A další anděl vyšel ze svatyně, která je v nebi, a také on měl ostrý srp.

18. A jiný anděl [vyšel] z oltáře a ten měl moc nad ohněm. Mocným hlasem zvolal na toho, který měl ostrý srp: “Pošli svůj ostrý srp a skliď hrozny z vinné révy země, neboť její plody dozrály.”

19. Tu hodil ten anděl svůj srp na zem a sklidil vinnou révu země a hrozny uvrhl do velikého lisu Božího hněvu.

20. A ten lis byl stlačen venku za městem a vytekla z něj krev až po uzdy koní na vzdálenost tisíce šesti set stadií.