Římanům 3 B21

1. Má tedy Žid nějakou výhodu? Má obřízka nějakou cenu?

2. Každopádně, velikou! Především jim byla svěřena Boží slova.

3. Jistě, někteří z nich byli nevěrní, ale copak jejich nevěrnost může zrušit Boží věrnost?

4. V žádném případě! Ať si je každý člověk lhář, Bůh bude pravdomluvný. Jak je psáno: „Ve svých výrocích budeš ospravedlněn, ve svém soudu budeš vítězem.“

5. Když ale naše nepravost dokazuje Boží spravedlnost, co na to řekneme? Není Bůh (lidsky řečeno) nespravedlivý, když nás trestá svým hněvem?

6. V žádném případě! Vždyť jak by potom Bůh soudil svět?

7. Někdo namítne: „Proč ale mám být souzen jako hříšník, když se mou lží jen potvrzuje Boží pravdomluvnost k jeho slávě?“

8. To už by se mohlo rovnou říci: „Páchejme zlo, ať přijde dobro.“ Někteří pomlouvači o nás tvrdí, že právě takto mluvíme, ale čeká je spravedlivý trest.

9. Nuže, jsme na tom lépe než pohané? Ani v nejmenším! Právě jsme přece usvědčili Židy i Řeky, že jsou všichni poddaní hříchu.

10. Jak je psáno: „Nikdo není spravedlivý, není ani jediný;

11. nikdo nechce porozumět, Bůh nikomu nechybí.

12. Všichni zabloudili z cesty, dočista se zkazili; není, kdo by konal dobro, není vůbec žádný.“

13. „Zející hrob je hrdlo jejich, nástroje klamu jejich jazyky. Hadí jed skrývají pod svými rty,

14. hořké kletby z úst jim tryskají.“

15. „Prolévat krev spěchají jejich nohy,

16. zkáza a bída jsou jejich průvodci,

17. cestu pokoje ale neznají;

18. na Boží bázeň vůbec nehledí.“

19. Víme, že cokoli Zákon říká, říká těm, kdo jsou pod Zákonem, aby tak byla zacpána každá ústa a aby byl celý svět vystaven Božímu soudu.

20. Na základě skutků Zákona před ním nebude ospravedlněn nikdo; Zákon totiž přináší jen poznání hříchu.

21. Nyní je však mimo Zákon zjevena Boží spravedlnost, kterou Zákon i Proroci dosvědčují –

22. Boží spravedlnost, jež skrze víru v Ježíše Krista přichází ke všem, kdo věří. Není totiž rozdílu:

23. všichni zhřešili a chybí jim Boží sláva.

24. Jsou však zdarma ospravedlňováni jeho milostí, skrze vykoupení v Kristu Ježíši.

25. Jeho určil Bůh za oběť smíření pro ty, kdo věří v jeho krev, aby tak prokázal svou vlastní spravedlnost. Bůh totiž ve své shovívavosti prominul předešlé hříchy,

26. aby nyní prokázal svou spravedlnost, aby se ukázalo, že je spravedlivý a ospravedlňuje toho, kdo věří v Ježíše.

27. Kde je tedy chlouba? Byla vyloučena. Jakým zákonem? Snad skutků? Nikoli, ale zákonem víry.

28. Máme tedy za to, že člověk je ospravedlňován vírou bez skutků Zákona.

29. Je snad Bůh jen Bohem Židů? Není i Bohem pohanů? Jistěže i pohanů!

30. Je přece jediný Bůh; ten ospravedlní obřezané díky víře a neobřezané skrze víru.

31. Rušíme tedy vírou Zákon? V žádném případě! Naopak, Zákon potvrzujeme.