Římanům 4 CSP

1. Co tedy řekneme? Čeho dosáhl Abraham, náš praotec podle těla?

2. Jestliže byl Abraham ospravedlněn ze skutků, má se čím chlubit, ale ne před Bohem.

3. Neboť co praví Písmo? "Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počteno za spravedlnost."

4. Tomu, kdo pracuje, se mzda nedává z milosti, nýbrž z povinnosti.

5. Kdo však (pro svou spravedlnost) nepracuje, ale spoléhá na toho, který ospravedlňuje bezbožného, tomu se jeho víra pokládá za spravedlnost.

6. Tak i David vypravuje o blahoslavenství člověka, jemuž Bůh připisuje spravedlnost bez skutků:

7. "Blahoslavení jsou ti, jejichž nepravosti byly odpuštěny a jejichž hříchy byly přikryty.

8. Blahoslavený je muž, jemuž Pán vůbec nepřipočte hřích."

9. Vztahuje se toto blahoslavenství jen na obřezané, nebo také na neobřezané? Říkáme totiž: "Abrahamovi byla víra počtena za spravedlnost."

10. Jak mu tedy byla počtena? Byl už obřezán, či ještě ne? Nebyl obřezán, ale byl ještě před obřízkou

11. a znamení obřízky přijal jako pečeť spravedlnosti z víry, kterou měl ještě před obřízkou, aby byl otcem všech věřících mezi neobřezanými, aby tak také jim byla připočtena spravedlnost

12. a aby byl otcem těch obřezaných, kteří nejsou jen obřezáni, ale kráčejí také ve šlépějích víry, kterou měl náš otec Abraham ještě před obřízkou.

13. Zaslíbení, že bude dědicem světa, se Abrahamovi a jeho potomstvu nedostalo skrze Zákon, nýbrž skrze spravedlnost z víry.

14. Neboť jsouli dědici ti, kteří jsou jimi ze Zákona, je víra zbytečná a zaslíbení je zrušeno.

15. Zákon působí hněv. Kde však není Zákon, tam není ani přestoupení.

16. Dědictví je proto z víry, aby bylo podle milosti a aby bylo toto zaslíbení platné pro veškeré potomstvo, nejen pro ty, kdo jsou ze Zákona, ale i pro ty, kdo jsou z víry Abrahama, jenž je otcem nás všech,

17. jak je napsáno: "Ustanovil jsem tě za otce mnohých národů." Je otcem před tím, jemuž uvěřil, před Bohem, který oživuje mrtvé a povolává to, co není, jako by bylo.

18. On proti naději na základě naděje uvěřil, že se stane otcem mnohých národů podle toho, co je řečeno: "Tak bude tvé potomstvo."

19. A neochabl ve víře, ani když mu bylo asi sto let; ačkoliv pohleděl na své již umrtvené tělo a na odumřelé lůno Sářino,

20. nezačal v nevěře o Božím zaslíbení pochybovat, ale byl posílen ve víře, když vzdal slávu Bohu,

21. a nabyl pevného přesvědčení, že to, co Bůh zaslíbil, je mocen i učinit.

22. Proto mu to také bylo počteno za spravedlnost.

23. To, že mu to bylo počteno za spravedlnost, nebylo však napsáno jen kvůli němu,

24. nýbrž také kvůli nám, kterým to má být počítáno, nám, kteří spoléháme na toho, jenž vzkřísil z mrtvých Ježíše, našeho Pána.

25. On byl vydán pro naše provinění a vzkříšen pro naše ospravedlnění.