Sofoniáš 1 B21

1. Slovo Hospodinovo, které dostal Sofoniáš, syn Kušiho, syna Gedaliášova, syna Amariášova, syna Ezechiášova, za vlády judského krále Jošiáše, syna Amonova.

2. „Smetu z povrchu země dočista všechno, praví Hospodin.

3. Smetu lidi i dobytek, smetu nebeské ptáky i mořské ryby – všechna pohoršení spolu s ničemy! Vyhladím z povrchu země samo lidstvo, praví Hospodin.

4. Vztáhnu ruku i na Judu a na všechny obyvatele Jeruzaléma. Na tomto místě vyhladím zbytky uctívání Baala, každou připomínku na kněží, kteří obětovali modlám –

5. ty, kdo se na střechách klanějí nebeskému zástupu; ty, kdo se klanějí a přísahají Hospodinu, zároveň však i tomu jejich Molochu;

6. ty, kdo se od Hospodina odvracejí, kdo Hospodina nehledají a kdo se po něm neptají.“

7. Zmlkněte před Panovníkem Hospodinem, neboť je blízko Hospodinův den! Hospodin oběť připravil a pozvané už posvětil.

8. „V den té Hospodinovy oběti zúčtuji s knížaty a princi i se všemi, kdo se oblékají rouchy z ciziny.

9. V ten den zúčtuji s každým, kdo přeskakuje práh a kdo plní chrám svého Pána násilím a lstí.

10. V ten den, praví Hospodin, zazní od Rybné brány křik, od Nového města kvílení a hlučný třeskot od Výšin.

11. Kvílejte vy, kdo bydlíte v Kotlině! Celý dav kramářů bude zahuben, vyhlazeni budou všichni, kdo počítají peníze!

12. V ten čas prohledám Jeruzalém s lucernami a zúčtuji s těmi, kdo si hoví jak víno v sedlině, s těmi, kdo si v duchu říkají: ‚Hospodin nic nespraví ani nezkazí.‘

13. Jejich bohatství se stane kořistí, jejich domy budou zbořeny. Stavějí si domy, už je však nezabydlí, sázejí vinohrady, neokusí však víno z nich.“

14. Blízko je ten veliký Hospodinův den, blízko je a rychle blíží se! Slyš! To je Hospodinův den, hrdina zoufale volá do boje!

15. Ten den bude den zuření, den úzkosti a sevření, den zkázy a pohromy, den chmury a temnoty, den mračna a setmění,

16. den troubení na roh beraní proti městům s hradbami a s vysokými baštami.

17. „Tehdy sevřu lidi úzkostí, aby jak slepci tápali, protože proti Hospodinu hřešili. Krev se z nich vyřine jako hlína a vnitřnosti jak lejna!“

18. Jejich stříbro a zlato je nezachrání v den Hospodinova zuření, až plamen jeho horlení pohltí celou zemi. Ano, skoncuje, a to rychle, se všemi obyvateli země!